Pravidla hokejbalu

Na oficiálních stránkách www.hokejbal.cz jsou k dispozici oficiální pravidla hokejbalu 2015. Pro náš článek využijeme některé části dokumentu pro rozšíření předchozí zmínky na stránce „Co je hokejbal?„.

Uvedeme jen některé důležité pasáže, které dají celkový přehled ve zkrácené verzi.

Pravidla hokejbalu

1. Rozměry hřiště
2. Hráči v dresech
3. Výstroj hráčů
   1. Hráčská obuv
   2. Hráčská hůl
   3. Hráčské přílby
   4. Hráčské celoobličejové masky a chrániče očí
   5. Hráčské rukavice
   6. Chránič loktů
4. Výstroj brankářů
   1. Brankářská obuv
   2. Brankářské hole
   3. Brankářské rukavice
      1. Vyrážečka
      2. Lapačka
   4. Brankářské přilby a celoobličejové masky
   5. Brankářské chrániče nohou
5. Míček
6. Střídání hráčů z hráčské lavice v průběhu hry
7. Hrací doba
8. Prodloužení
9. Postavení mimo hru
10. Zakázané uvolnění
11. Hybridní zakázané uvolnění
12. Definice gólu
    1. Dosažení gólu
    2. Dosažení gólu do posunuté konstrukce branky
13. Neuznání gólu
14. Zdržování hry
    1. Udržování míčku v pohybu

Rozměry hřiště

• Maximální velikost: 60 m dlouhé a 30 m široké.
• Minimální velikost: 52 m dlouhé a 26 m široké.
• Rohy musí být zaobleny v poloměru 7 až 8,5 m.
• Hřiště má být 52 m dlouhé a 26 m široké, anebo co nejblíže tomuto rozměru.

Hráči v dresech

Každé družstvo může mít nanejvýš:

• 20 hráčů v poli,
• 2 brankáře,
• celkem 22 hráčů

Výstroj hráčů

Hráčská obuv

Hráč musí mít sportovní obuv. Použití jakýchkoliv bot, které mohou způsobit zranění, je zakázáno.

Hráčská hůl

• Hole musí být zhotoveny ze dřeva nebo jiného materiálu schváleného Mezinárodní hokejbalovou federací (ISBHF), například z hliníku či umělé hmoty.
• Nesmějí mít žádné výčnělky a všechny hrany musí být nakoso seříznuty.
• Hole smějí být omotány na jakémkoli místě přilnavou nefluoreskující páskou libovolné barvy.

Rozměry hráčské hole:
Rukojeť:

• maximální délka – 163 cm od patky ke konci rukojeti
• maximální šířka – 3 cm
• maximální tloušťka – 2,5 cm
• rukojeť musí být rovná

Čepel:

• maximální délka – 32 cm od patky ke konci čepele
• maximální šířka – 7,5 cm
• minimální šířka – 5 cm

K pravidlu 222:

• Skosení hran hole musí být všude, vyjma spodní části čepele.
• Čepel hráčské hole smí být zakřivena. Toto zakřivení není omezeno.

Hráčské přílby

• Během utkání a během předzápasového rozcvičení musí všichni hráči nosit hokejové přilby s řemínky upevněnými pod bradou.
• Přilba se musí nosit tak, aby její dolní okraj byl nejvíce na šířku jednoho prstu nad obočím a mezi řemínek přilby a bradu bylo možno vsunout pouze jeden prst.
• Pokud hráči během hry spadne přilba, nesmí se dále účastnit hry a musí odběhnout přímo na hráčskou lavici.
• Jestliže hráč pokračuje ve hře bez přilby, bude potrestán.

K pravidlu 223:

• V soutěžích ČMSHb se používají přilby s certifikátem Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).

Hráčské celoobličejové masky a chrániče očí

• Všem hráčům se doporučuje nosit celoobličejovou masku nebo chránič očí.
• Celoobličejové masky musí nosit všechny hráčky
• Hráči ve věkové kategorii do 18 let a mladší musí nosit celoobličejové masky.
• Hráčům je povoleno nosit barevné či tónované chrániče očí nebo tónované celoobličejové masky.

Hráčské rukavice

Hráčské rukavice musí krýt ruce a zápěstí. Dlaně rukavic se nesmějí odstranit a hráč nesmí držet hůl holou rukou.

K pravidlu 225:

Hráči musí nosit hokejové / hokejbalové rukavice a přilby. Nošení jiné ochranné výstroje není povinné. Chrániče ramen jsou zakázány.

Chránič loktů

Za nebezpečnou výstroj se považují všechny chrániče loktů, které nemají měkký ochranný vnější povrch z houbovité pryže či podobného materiálu.

Výstroj brankářů

S výjimkou bot a hole musí být veškerá výstroj, nošená brankářem, zhotovena tak, aby sloužila výhradně ochraně hlavy a těla a nesmí obsahovat žádné oblečení či prostředky, které by poskytovaly brankáři nedovolenou pomoc při ochraně branky.

K pravidlu 230:

Brankářům není dovoleno nosit mimořádně dlouhé dresy, které mohou napomáhat chytání míčku.

Brankářská obuv

Brankář nosí vhodnou obuv. Použití jakýchkoliv bot, které mohou způsobit zranění, je zakázáno.

Brankářské hole

• Hole musí být zhotoveny ze dřeva nebo jiného materiálu schváleného Mezinárodní hokejbalovou federací (ISBHF), například z hliníku či umělé hmoty.
• Nesmějí mít žádné výčnělky a všechny hrany musí být nakoso seříznuty.
• Hole smějí být omotány na jakémkoli místě přilnavou nefluoreskující páskou libovolné barvy.

Rozměry brankářské hole:
Rukojeť:

• maximální délka – 163 cm od patky ke konci rukojeti
• maximální šířka – 3 cm
• maximální tloušťka – 2,5 cm

Rozšířená část rukojeti:

• maximální délka – 71 cm od patky ke konci
• maximální šířka – 9 cm
• Rukojeť musí být rovná.

Čepel:

• maximální délka – 39 cm od patky ke konci čepele
• maximální šířka – 9 cm, s výjimkou patky, kde nesmí přesáhnout 11,5 cm.

K pravidlu 232:

• Skosení hran hole musí být všude, vyjma spodní části čepele.
• Čepel brankářské hole smí být zakřivena. Toto zakřivení není omezeno.
• Rukojeť brankářské hole nad rozšířenou částí nesmí být zakřivena.

Brankářské rukavice

a) – Vyrážečka

Maximální rozměry ochranných vycpávek, připojených ke hřbetu rukavice, které tvoří součást vyrážečky, nesmí přesáhnout 41 cm na délku a 21 cm na šířku.

b) – Lapačka

Maximální rozměry lapačky nesmí přesáhnout 41 cm na délku a 23 cm na šířku v kterékoli části zápěstní manžety, která je vysoká minimálně 11,5 cm, vzdálenost od paty podél kapsy k vrcholu lapačky 48 cm a maximální délku obvodu 122 cm.

Brankářské přilby a celoobličejové masky

• Všichni brankáři musí nosit obličejovou masku s hokejovou přilbou, nebo brankářský celoobličejový chránič hlavy, vyhovující schváleným mezinárodním normám.
• Pokud přilba a nebo obličejová maska spadne brankáři během hry, rozhodčí přeruší hru.
• Pokud si brankář sejme přilbu nebo obličejovou masku ve snaze přerušit hru v brejkové situaci, přizná rozhodčí ve prospěch neprovinivšího se družstva trestné střílení (TS).
• Pokud si brankář sejme přilbu nebo obličejovou masku ve snaze přerušit hru v brejkové situaci, kdy je v této situaci dva a více soupeřů přizná rozhodčí ve prospěch neprovinivšího se družstva trestné střílení (TS) – brankář obdrží osobní trest do konce utkání (OK).
• Pokud si brankář sejme přilbu nebo obličejovou masku ve snaze přerušit hru během trestného střílení, přizná rozhodčí neprovinivšímu se družstvu gól.
• Pokud je brankář zasažen do masky tvrdou střelou, rozhodčí může přerušit hru, ale jen pokud soupeř nemá bezprostřední možnost vstřelení gólu.

Brankářské chrániče nohou

Brankářské chrániče nohou po připevnění na nohy nesmějí přesahovat šířku 30,5 cm.

Míček

Je zhotoven z plastu nebo z jiného materiálu schváleného Mezinárodní hokejbalovou federací (ISBHF) a musí být převážně oranžové barvy.

Rozměry míčku:

• Průměr – 6,6 až 7 cm
• Hmotnost – 60 až 77 g

Střídání hráčů z hráčské lavice v průběhu hry

Hrací doba

• Řádné utkání se skládá ze tří patnáctiminutových třetin čistého času a dvou desetiminutových přestávek.
• Pro každou třetinu základní hrací doby si týmy vymění strany.

K pravidlu 420:

• Hra začne okamžikem, kdy je vhozen míček, a přeruší se při hvizdu píšťalky. Rozhodčí nemusí signalizovat konec třetiny hvizdem píšťalky. Zvuk sirény je dostatečný.
• Pokud dojde v posledních pěti minutách první nebo druhé třetiny k neobvyklému zdržení, smí rozhodčí nařídit, že následující přestávka začne ihned. Když je hra znovu zahájena, zbývající čas předchozí třetiny se odehraje tak, že družstva brání stejné branky jako před přestávkou. Po uplynutí tohoto času si družstva vymění strany a neprodleně zahájí následující třetinu.
• Na otevřených hřištích si družstva vymění strany v polovině třetí třetiny a v polovině prodloužení, nedohodnou-li se před zahájením třetí třetiny nebo prodloužení jinak.

Prodloužení

• Pokud utkání hrané do rozhodnutí po základní hrací době skončí nerozhodně, pokračuje prodloužením o deset minut čistého času s náhlou smrtí.
• Náhlou smrtí se rozumí, že prodloužení končí, jakmile jeden tým dosáhne prvního gólu. Nepadne-li v prodloužení gól, provádějí se samostatná střílení k určení vítěze utkání.

Postavení mimo hru

• Hráči útočícího družstva nesmějí vejít do útočného pásma dříve než míček.
• Rozhodujícími hledisky při posuzování postavení mimo hru jsou:

1. postavení bot hráče – hráč je v postavení mimo hru, jestliže má obě boty za modrou čárou v útočném pásmu dříve, než míček celým objemem přejde čáru,
2. poloha míčku – míček musí přejít modrou čáru celým objemem do útočného pásma.
3. jestliže hráč vede míček a překračuje čáru před míčkem pohybem vzad, není v ofsajdu, pokud má míček stále pod kontrolou od okamžiku, kdy byl oběma botami ve středním pásmu, až do překročení modré čáry.

K pravidlu 450:

• Za postavení mimo hru se nepovažuje, jestliže hráč, který postupuje kupředu a má míček pod kontrolou, překročí čáru dříve než míček.
• Přejde-li hráč s míčkem pozadu modrou čáru dříve než míček, nepovažuje se za hráče v postavení mimo hru, pokud má míček skutečně pod kontrolou a před přechodem modré čáry měl obě boty ve středním pásmu.
• Za postavení mimo hru se nepovažuje, jestliže bránící hráč zavede nebo přihraje míček do svého obranného pásma, zatímco útočící hráč je v postavení mimo hru.
• Cílem úmyslného postavení mimo hru je dosáhnout přerušení hry bez ohledu na důvod.
• Je-li míček zaveden nebo přihrán za útočnou modrou čáru a není to postavení mimo hry, útočné pásmo se rozšíří až ke střední červené čáře (modrá čára “přepluje” na červenou). Je-li míček odehrán zpět přes střední červenou čáru do středního pásma, anebo útočící hráč způsobí přerušení hry, modrá čára se vrací a opět ohraničuje útočné pásmo (pravidlo o „plovoucí modré čáře“).
• Modrá čára ztrácí platnost, když míček celým svým objemem přejde vnější okraj této čáry, bez ohledu na to, zda čáru překročí rovněž hráč, který míček vede.
• Hráč musí mít v okamžiku, kdy míček zcela přejde přes modrou čáru, alespoň jednu botu na hrací ploše ve středním pásmu, aby byl ve hře.
• Když po uplynutí trestu dohlížitel trestů otevře dvířka, která jsou v útočném pásmu vracejícího se hráče, a ten by se tak mohl ocitnout v postavení mimo hru, skutečnost, že počká, dokud míček nepřekročí modrou čáru a teprve poté vstoupí na hrací plochu, nemá na jeho postavení mimo hru vliv. Jakmile se otevřou dvířka trestné lavice, považuje se hráč za hráče na hřišti.

Zakázané uvolnění

• Pro účely tohoto pravidla je hřiště rozděleno střední červenou čárou na dvě poloviny. Místo, kde se družstvo, které mělo míček v držení, naposledy dotklo míčku, je rozhodující pro posouzení, zda došlo či nedošlo k zakázanému uvolnění.
• Jestliže hráč družstva, které má stejný nebo vyšší počet hráčů než protivník, vystřelí, odpálí či usměrní míček z vlastní poloviny hřiště za brankovou čáru soupeře, hra se přeruší pro zakázané uvolnění.
• Vhazování se provede na koncovém bodu v obranném pásmu provinivšího se družstva, blíže k místu, kde se naposledy dotklo míčku.
• Za zakázané uvolnění se nepovažuje:

1. jestliže míček skončí v brance – GÓL se uzná,
2. je-li provinivší se družstvo v okamžiku vystřelení míčku v «oslabení»,
3. jestliže se míček dotkne jakékoli části hráče soupeře včetně brankáře dříve, než přejde brankovou čáru,
4. jestliže je míček zahrán přímo hráčem, který se účastnil vhazování,
5. jestliže podle názoru rozhodčího jakýkoli hráč druhého družstva, vyjma brankáře, může zahrát míček dříve, než přejde brankovou čáru.
6. jakmile brankář opustí brankoviště, nebo když je brankář mimo brankoviště zakázaného uvolnění a pohybuje se ve směru míčku.

K pravidlu 460:

• Pokud rozhodčí mylně posoudí zakázané uvolnění, provede se vhazování na středním bodu vhazování.
• Účelem tohoto článku je zajistit plynulost hry a v tomto smyslu by jej měli rozhodčí vykládat a uplatňovat.
• Je-li podle názoru rozhodčího zřejmé, že míček byl přihráván spoluhráči, ale ten jej nezachytil, nepovažuje se to za odpálení či usměrnění míčku za brankovou čáru soupeře a pravidlo o zakázaném uvolnění se nepoužije.
• „OSLABENÍM“ se rozumí, že družstvo má z důvodu trestu (trestů) v okamžiku vstřelení branky na hřišti menší počet hráčů než soupeř.
• jakmile vyprší trest, dohlížitel trestů otevře dvířka trestné lavice. Pro posouzení zakázaného uvolnění to znamená, že hráč se považuje za hráče na hřišti.

Hybridní zakázané uvolnění

Hybridní zakázané uvolnění je přípustnou variantou pravidla 460. Využití tohoto pravidla musí vždy řídící orgán soutěže aplikovat do soutěže výhradně zvláštním ustanovením v propozicích příslušné soutěže.

• Pro účely tohoto pravidla je hřiště rozděleno střední červenou čárou na dvě poloviny. Místo, kde se družstvo, které mělo míček v držení, naposledy dotklo míčku, je rozhodující pro posouzení, zda může či nemůže dojít k hybridnímu zakázanému uvolnění.
• Jestliže hráč družstva, které má stejný nebo vyšší počet hráčů než protivník, vystřelí, odpálí či usměrní míček z vlastní poloviny hřiště za brankovou čáru soupeře, dochází k situaci pro posouzení hybridního zakázaného uvolnění.
• V případě, že dojde k přerušení hry kvůli hybridnímu zakázanému uvolnění, provede se vhazování na koncovém bodu v obranném pásmu provinivšího se družstva, blíže k místu, kde se naposledy dotklo míčku.
• Za hybridní zakázané uvolnění se nepovažuje:

1. jestliže míček skončí v brance – GÓL se uzná,
2. je-li provinivší se družstvo v okamžiku vystřelení míčku v «oslabení»,
3. jestliže se míček dotkne jakékoli části hráče soupeře včetně brankáře dříve, než přejde brankovou čáru,
4. jestliže je míček zahrán přímo hráčem, který se účastnil vhazování,
5. jestliže podle názoru rozhodčího jakýkoli hráč druhého družstva, vyjma brankáře, může zahrát míček dříve, než přejde brankovou čáru.
6. jakmile brankář opustí brankoviště, nebo když je brankář mimo brankoviště zakázaného uvolnění a pohybuje se ve směru míčku.
7. jestliže brankář stojící v brankovišti vyvine jakoukoli snahu hrát míček směřující na zakázané uvolnění holí.
8. jestliže se útočící hráč nachází při přihrávce v pozici, kdy je jasné že bude hrát míčkem jako první.

K pravidlu 461:

• Pokud rozhodčí mylně posoudí zakázané uvolnění, provede se vhazování na středním bodu vhazování.
• Účelem tohoto článku je zajistit plynulost hry a v tomto smyslu by jej měli rozhodčí vykládat a uplatňovat.
• Je-li podle názoru rozhodčího zřejmé, že míček byl přihráván spoluhráči, ale ten jej nezachytil, nepovažuje se to za odpálení či usměrnění míčku za brankovou čáru soupeře a pravidlo o hybridním zakázaném uvolnění se nepoužije.

Situace k rozhodnutí:

• Zda míček přejde brankovou čáru

– pokud má možnost hrát první míčkem útočící hráč – rozhodčí hyb. zakázané uvolnění neodpíská
– pokud má možnost hrát první míčkem bránící hráč – rozhodčí hyb. zakázané uvolnění odpíská
– hráči jsou na stejné úrovni a mají stejnou šanci hrát míčkem – odpíská se (bezpečnost hráčů)

• Všechna rozhodnutí o vzniku nebo zrušení musí být učiněna do okamžiku, kdy první z hráčů dosáhne spojnici bodů pro vhazování. Rozhodnutí může být učiněno i dříve, pokud je jasné, kdo bude hrát míčkem jako první.
• Rozhodčí musí k signalizaci využít i verbální komunikaci
• Rozhodčí musí brát na zřetel i aspekty jako je rychlost hráčů a poloha míčku (míček nastřelený podél mantinelu). Nadále platí všechny situace, které platily při posouzení klasického zakázaného uvolnění – vystřelení míčku kolem střídaček, snaha hrát míček od brankáře atd.
• Pokud je míček vystřelen tak razantně, že k němu mají hráči daleko, čeká se na vývoj situace až do zóny rozhodnutí, nebo pokud nenastane okamžik, kdy je možno situaci vyhodnotit jako jasnou. Nejdříve však po přeběhnutí modré čáry bránícím hráčem, a to i v případě, že již míček přešel dávno brankovou čáru.
• Jestliže rozhodčí posoudí hybridní zakázané uvolnění jedním způsobem, např. neodpíská pro možnost hraní míčku útočícím hráčem, ten upadne a míčkem hraje jako první bránící hráč, rozhodnutí je učiněno správně a dokončení akce nemá vliv na změnu rozhodnutí a není chybou rozhodčího.
• „OSLABENÍM“ se rozumí, že družstvo má z důvodu trestu (trestů) v okamžiku vstřelení gólu na
  hřišti menší počet hráčů než soupeř.
• Jakmile vyprší trest, dohlížitel trestů otevře dvířka trestné lavice. Pro posouzení zakázaného uvolnění to znamená, že hráč se považuje za hráče na hřišti.

Definice gólu

Dosažení gólu

Gólu je dosaženo:

• jestliže byl míček dopraven mezi brankové tyče pod příčnou tyč a zcela přes brankovou čáru holí hráče útočícího družstva,
• jestliže byl míček dopraven do branky jakýmkoli způsobem hráčem bránícího družstva,
• jestliže se míček po střele útočícího hráče odrazí do branky od jakékoli části jeho spoluhráče,
• jestliže byl hráč útočícího družstva zablokován bránícím hráčem v brankovišti, když je míček dopraven do branky, a neměl dle názoru rozhodčího dostatek času opustit brankoviště,
• jestliže se míček stane v brankovišti volným a potom je dopraven do branky holí útočícího hráče,
• jestliže se míček odrazí přímo od boty útočícího nebo bránícího hráče.
• jestliže je útočící hráč v okamžiku, kdy míček přechází brankovou čáru a žádným způsobem neovlivní brankářův zákrok s výjimkou případů popsaných v pravidlu 471

Dosažení gólu do posunuté konstrukce branky

Branka uzná ve zvláštním případě:

Je-li branka vychýlena ze svého normálního postavení směrem za brankovou čáru méně, než na délku hráčské čepele, bude vstřelený gól uznán pouze v případě, kdy jej docílí útočící hráč přímou střelou z prostoru (viz. obrázek), tj. tehdy, není-li sporu o tom, že by gólu docílil i v případě jejího správného postavení.

K pravidlu 470 b):

• Brankář odpovídá za postavení brankové konstrukce v průběhu hry a je povinen si branku rovnat během hry (umožní-li mu to průběh hry) do původního postavení.
• Rovnat branku do původního postavení je v průběhu hry oprávněn i rozhodčí (přesouvá-li se hra na druhou polovinu hřiště)
• V případě zjištění posunuté branky předepsaným způsobem, rozhodčí nechá dokončit akci.
• Posouzení míry posunutí brankové konstrukce je výhradně na rozhodčích utkání. Jako míru lze využít délku čepele hráčské hole.
• Je-li dosaženo gólu z prostoru mimo vyznačenou část na obrázku, gól se neuzná.

Neuznání gólu

Gól se neuzná:

• jestliže útočící hráč úmyslně kopne, hodí, odpálí rukama či jinak dopraví míček do branky jakýmkoli jiným způsobem než holí, a to i tehdy, je-li míček poté ještě odražen kterýmkoli hráčem, brankářem nebo rozhodčím,
• jestliže se útočící hráč dotkl míčku holí nad příčnou tyčí,
• jestliže se míček odrazí do branky přímo od rozhodčího,
• jestliže útočící hráč stojí nebo drží svou hůl v brankovišti, když míček vniká do branky, ledaže je v brankovišti následkem zákroku bránícího hráče a neměl podle názoru rozhodčího dostatek času z brankoviště vyjít, nebo pokud není uplatněno pravidlo 470,
• je-li branka vychýlena ze svého normálního postavení nebo konstrukce branky není celou plochou na hrací ploše (nevztahuje se na zvláštní případ uvedený v pravidle 470 b)
• jestliže útočící hráč vyvolá kontakt s brankářem, ať už nahodile či jinak v okamžiku, kdy je brankář v brankovišti a je dosaženo gólu
• jestliže útočící hráč vyvolá kontakt s brankářem jinak než nahodile v okamžiku, kdy je brankář mimo brankoviště a je dosaženo gólu
• jestliže útočící hráč vejde či zaujme postavení v brankovišti tak, že překáží brankáři ve výhledu a snižuje jeho schopnost bránit branku a při tom je dosaženo gólu
• jestliže je brankář natlačen do branky společně s míčkem po jeho zastavení. V případě potřeby možno uložit příslušné tresty.

Jestliže je míček pod hráčem, který je uvnitř či poblíž brankoviště (úmyslně či jinak), gólu nemůže být dosaženo zatlačením tohoto hráče společně s míčkem do branky. V případě potřeby je možno uložit příslušné tresty včetně trestného střílení (viz. pravidlo 557).

K pravidlům 470 a 471:

• Po vhazování bezprostředně následujícím po gólu již gól nelze odvolat.
• Pokud rozhodčí oznámí menší, větší trest nebo trest ve hře v přerušení hry poté, co provinivší se družstvo dosáhne gólu, rozhodčí gól zruší a uloží trest.
• Brankoviště je určeno prostorem, který je vymezen plochou brankoviště a výškou 1,27 m nad povrchem hrací plochy.
• Jestliže se míček dotkne pohybující se boty útočícího hráče a skončí v brance, případně hráč nastaví botu tak, aby míček usměrnil do branky, gól se uzná za předpokladu, že nešlo o zřejmé kopnutí míčku.
• Gól se neuzná, je-li jí dosaženo jakkoli kopnutou střelou. Kopnutá střela se provádí tak, že se čepel hole položí za míček, který se uvede do pohybu kopnutím do hole. Hráči, který použije kopnutou střelu, se neuloží žádný trest, pokud následně po střele nezvedne čepel hole nad úroveň ramen a nedopustí se přestupku hry vysokou holí. V tom případě rozhodčí uloží trest za vysokou hůl (pravidlo 530).
• Míček nesmí být útočícím hráčem úmyslně usměrněn jakoukoli částí těla do branky, ani když se tento míček dále odrazí od kohokoli, ledaže hráč usměrnil tento míček do vlastní branky. Gól se však neuzná, jestliže bránící hráč dopraví míček do své branky, přičemž útočící hráč stojí v brankovišti. Následné vhazování se provede ve středním pásmu.
• Gól se neuzná, jestliže se útočící hráč dotkne míčku holí nad úrovní příčné tyče a míček se odrazí od kteréhokoli hráče, brankáře či rozhodčího do branky.
• Gól se neuzná, pokud se míček odrazí od rukojeti hole útočícího hráče pod úrovní příčné tyče branky, ale čepel nebo jakákoli část této hole se nachází nad úrovní příčné tyče. Je-li však hůl útočícího hráče nad příčnou tyčí branky či nad jeho ramenem a míček se odrazí do branky od těla tohoto hráče, gól se uzná, protože míček nezasáhl hůl.
• Gól se neuzná poté, co se míček odrazí od rozhodčího, ledaže hráč vstřelí míček do branky po odražení. Gól se neuzná, jestliže míček zasáhne rozhodčího a poté se odrazí od hráče či brankáře do branky. Pokud taková branka nebyla uznána, vhazuje se v koncovém pásmu.
• Pokud je míček dopraven do branky těsně předtím, než siréna oznámí konec třetiny a rozhodčí gól uzná, není nutné, aby následně bylo provedeno vhazování. Rozhodčí by se měl ujistit, že časoměřič zaznamená gól v čase 14:59 do zápisu o utkání. Gól se neuzná, jestliže hodiny ukazují čas 15:00 nebo 0:00.
• Pokud gólu nebo asistence dosáhl hráč, jehož jméno není uvedeno v zápisu o utkání, gól není uznán a hráč musí být z utkání odvolán. Neuvedení hráče v zápisu o utkání musí být rozhodčímu oznámeno před znovuzahájením hry, protože později již gól nesmí být zrušen.
• Pokud gólu nebo asistence dosáhl hráč, jehož jméno je uvedeno v zápise o utkání pod chybným číslem, gól bude platit vždy a číslo hráče se v zápise opraví.

Poznámka:

„Kontaktem“ mezi brankářem a útočícím hráčem se rozumí kontakt holí nebo jakoukoli částí těla.

Zdržování hry

Udržování míčku v pohybu

• Míček musí být neustále udržován v pohybu. Družstvo, které má míček v držení ve vlastním obranném pásmu, musí postupovat s míčkem k brance soupeře, s výjimkou:

– jednoho zavezení míčku za vlastní branku,
– brání-li mu v postupu hráči soupeře,
– je-li družstvo v oslabení.

• Hráč mimo vlastní obranné pásmo nesmí přihrát či zavézt míček zpět do vlastního obranného pásma se záměrem zdržovat hru, pokud družstvo není v oslabení.
• Hráči nebo brankáři, který, přidržuje, zašlapuje nebo posouvá míček holí, botami nebo tělem podél hrazení s cílem přerušit hru, se uloží:

– menší trest (2′)

K pravidlu 554 a):

• Pokud hráč na míček u mantinelu šlape, nebo jej přidržuje nohou u hrazení, popřípadě jej u hrazení přidržuje hokejkou s cílem přerušit hru, obdrží menší trest.
• Pokud se hráč snaží u mantinelu v těchto situacích míček hrát a je mu bráněno ve hře tím, že jej soupeř tělem, rukama či jiným způsobem přidržuje u mantinelu, bude soupeř potrestán menším trestem za nedovolené bránění.
• Smyslem tohoto pravidla je plynulost hry. Hráči se musí snažit udržovat míček v pohybu a rozhodčí by je k tomu měli slovně nabádat. Pokud je rozhodčí kvůli porušení tohoto pravidla nucen přerušit hru, musí být hráč, který způsobil přerušení hry, potrestán menším trestem podle pravidla 554 c) – Zdržování hry nebo podle pravidla 534 – Nedovolené bránění.